Život je pes páč pes je největší přítel člověka

Texty pisnicek od Karla Kryla

12. listopadu 2008 v 19:47 |  Texty
Karel Kryl
Morituri te salutant
Cesta je prach
a štěrk
a udusaná hlína
a šedé šmouhy
kreslí do vlasů
a z hvězdných drah
má šperk
co kamením se spíná
a pírka touhy
z křídel Pegasů

Cesta je bič
Je zlá
jak pouliční dáma
Má v ruce štítky
v pase staniol
a z očí chtíč jí plá
když háže do neznáma
dvě křehké snítky
rudých gladiol

Seržante písek je bílý
jak paže Daniely
Počkejte chvíli!

Mé oči uviděly
tu strašně dávnou
vteřinu zapomnění
Seržante! Mávnou
a budem zasvěceni
Morituri te salutant
Morituri te salutant

Tou cestou dál
jsem šel
kde na zemi se zmítá
a písek víří
křídlo holubí
a marš mi hrál
zvuk děl
co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří
které zahubí

Cesta je tér a prach
a udusaná hlína
mosazná včelka
od vlkodlaka
rezavý kvér
- můj brach
a sto let stará špína
a děsně velká
bílá oblaka

Seržante
písek je bílý
jak paže Daniely
Počkejte chvíli!
Mé oči uviděly
tu strašně dávnou
vteřinu zapomnění
Seržante! Mávnou
a budem zasvěceni
Morituri te salutant
Morituri te salutant
Andel
Z rozmlácenýho kostela v krabici s kusem mýdla
přinesl jsem si anděla polámali mu křídla
díval se na mě oddaně já měl jsem trochu trému
tak vtiskl jsem mu do dlaně lahvičku od parfému

ref:A protoprosím věř mi
chtěl jsem ho žádat
aby mi mezi dveřmi pomohl hádat
co mě čeká a nemine
co mě čeká a nemine

Pak hlídali sme oblohu pozorujíce ptáky
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky
Do tváře jsem mu neviděl
pokoušel si ji schovat
to asi ptákum záviděl
že mohou poletovat

ref:

Když novinky mi sděloval u okna do ložnice
já krídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice
A tak jsem pozbyl anděla on oknem odletěl mi
Však přítel prý mi udělá nového z mojí helmy

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kdo se směje na posled ten má dlouhý vedení